Oční poradna

Polarizace

Zjednodušeně ,polarizační skla nebo brýle umí odstranit nepříjemné odlesky , které vznikají po dopadu sluníčka na vodorovné plochy. S takovými brýlemi uvidíte kontrastněji  , bez nepříjemného oslnění  a uvidíte detaily ,které by jste jinak mohli přehlédnout  viz obrázek.

Polarizace

Bez polarizačních brýlí

polarizace 2

S polarizačními brýlemi

 

 

 

 

 

 

 

 

Odborněji

Denní světlo se prostorem šíří ve vlnách, které kmitají všemi směry optického prostředí. Odrazem na lesklé  ploše (sklo, vodní hladina,silnice, sněhová pokrývka…) se stane světlem polarizovaným, tedy světlem jehož vlny se pohybují pouze ve dvou rovinách: horizontální a vertikální. Zatímco vertikálně polarizované světlo nám umožňuje vidět kontrastně a barevně, horizontálně polarizované vytváří nepříjemné oslnění a optické šumy. Právě k potlačení tohoto negativního působení horizontální polarizace slouží polarizační filtr. Brýle s ním v kombinaci s kvalitním UV filtrem a různými odstíny zbarvení polarizovaných čoček, zajišťují očím bezpečnou ochranu proti slunečnímu záření, vysokou úroveň ostrosti vidění, citelnou úlevu od únavy očí a vynikající vnímání barev, vidění přes ně je pohodlné, kontrastní a bez nepříjemného oslnění. Čočky s polarizací jsou vhodné zejména pro řidiče, které mohou rušit nepříjemné odlesky od protijedoucích aut nebo na silnici po dešti, pro sportovce: zejména lyžaře, rybáře apod. kde se může odrážet sluníčko od vody a sněhu. Ale i v běžném životě jsou velmi příjemné  (vodní sporty… odrušení odlesků na hladině, čímž snadno zahlédnete i ryby pod hladinou, lyžaři…)

 

Moderní polarizované sluneční brýle vyrábí téměř všichni výrobci , nejznámější značky Adidas, Ray Ban, Oakley . Ale můžete mít tyto čočky i v dioptrickém provedení včetně čoček multifokálních,  na trhu je čočka ,která se navíc dobarvuje pode intenzity slunečního záření a špičkou jsou skla Zeiss v barevném provedení Skylet pro řidiče, sport a golf.

OKO bez refrakční vady

Oko bez refrakční vady má optický systém zaostřeno na místo nejostřejšího vidění což je žlutá skvrna na sítnici. Pokud paprsky prochazející okem odapadají až za sítnici vzniká oční vada která se nazývá hypermetropie. Pokud se ale paprsky procházející okem lámou před sítnici vznikne myopie neboli krátkozrakost.

MYOPIE

Myopie je refrakční vada oka vznikající nepoměrem mezi předozadní délkou oka a lomivostí optických prostředí. Myopické oko je vzhledem k lomivosti optických prostředí relativně dlouhé. To způsobí, že paprsky jdoucí z nekonečna se promítnou ještě před sítnici. Ve žluté skvrně pak vzniká neostrý obraz který si člověk nedokáže vykorigovat, ale může si lehce vypomoci mhouřením, které zůží dopadající paprsek a odruší šikmé paprsky takže se potom obraz může zdát ostřejší.

Paprsky jdoucí z nekonečna se nelámou do místa nejostřejšího vidění ve žluté skvrně na sítnici, ale před ní. Může to způsobovat nadměrná předozadní délka oka, větší zakřivení rohovky nebo čočky a taktéž větší lomivost optických prostředí například při cukrovce nebo šedém zákalu. Jistou malou myopii je schopný člověk vykorigovat zamřouráním, tím totiž odruší šikmé paprsky světla a zůží svazek paprsků vstupujících do oka. Oko je potom schopné rozeznat více detailů. Pokud člověk mžourá je jisté, že potřebuje silnější brýle.

Předsadíme-li před myopické oko rozptylnou čočku o dostatečné síle, posuneme tím paprsky opět na sítnici, kde se shromážděná obrazová informace připraví k přenosu do mozku po optickém nervu. Zpočátku může mít klient s korekcí do dálky menší problémy při práci do blízka. Je však důležité tento stav překonat trénováním, jak nitroočních svalíků tak protahováním čočky a to nám právě správná korekce do dálky umožní. Jestli že se totiž dostaneme „netrénovaní“ do presbyopického věku. Budeme potřebovat hromadu brýlí a ne jen dvoje jak je tomu u správné akomodační šíře u zdravého oka bez refrakční vady nebo u oka se správnou akomodací.

Korekce této vady je pomocí mínusových neboli rozptylných sklíček. Tyto čočky můžeme poznat  podle několika charakteristických vlastností -jejich okraje jsou širší než střed čočky -při pohledu přes pohybující se čočku přidrženou např. nad textem pozorujeme text zmenšený pohybující se po směru pohybující se.

Brýlové čočky jsou širší na okraji tudíž jejich síla je v obroučce nejvíce nápadná při pohledu zboku. Šířku čočky nám pomohou zmírnit moderní vysokoindexové materiály. Pokud budou mít navíc asférickou plochu, bude zmenšen i efekt malých očí za brýlovými čočkami. Nejextrémnějším způsobem korekce je operační zákrok pomocí laseru na rohovce. Z důvodu nejasných výsledků a velkého množství různých možných komplikací bychom ho nedoporučovali ani při velkých a už vůbec ne u malých refrakčních vad. Je sice pravda, že existují nejmodernější přístroje, které už dopředu řeší možné optické vady ,ale nikdo nezaručí jak se rohovka zpátky zhojí, jestli se vada nevrátí a jak to bude vypadat s kontrastní citlivostí odoperovaného myopa.

HYPERMETROPIE

Hypermetropie je vada způsobená nepoměrem mezi délkou oka a lomivostí optických prostředí. Hypermetropické oko je vzhledem k lomivostí optických prostředí relativně krátké. To způsobí, že paprsky procházející tímto okem dopadají za sítnici. Takovéto oko je schopné určitou malou hypermetropii vykorigovat samo zaostřením (stažením oční čočky) takzvanou akomodací. Oko je ale přílišně namáháno a toto zvýšené úsilí může způsobovat různé potíže. Těmito potížemi máme na mysli zvýšenou únavu, pálení očí, bolest, překrvení, pocit suchého oka, bolesti hlavy i svalů kolem krční páteře. Klienti s hypermetropií vidí obvykle dobře do dálky a většinou je překvapí předpis brýlí. Ovšem brzy si uvědomí, že tyto brýle jim pomáhají například při řízení, při sledování filmů nebo při přednáškách ve škole. Brýle do dálky, které klienti používají snižují únavový syndrom a poskytují klientům vyšší komfort při náročných činnostech na delší vzdálenost. Nejvyšší přínos, ale mají takovéto brýle pro klienty pracující do blízka (práce na počítači, čtení dokumentů). Dochází totiž k odbourání zbytečné akomodace (která by bez brýlí byla použita na korekci vidění do dálky) a tím k menší námaze nitroočních svalů.

 

Svazek světla z nekonečna se po průchodu okem trpícím hypermetropií neláme na sítnici jak je tomu u oka bez refrakční vady, ale dopadá do bodu za sítnicí. Oko je schopné malou hypemetropii vykorigovat zvýšeným úsilím nitroočních svalů, to však způsobuje zbytečnou únavu a další nepříjemné stavy. Pokud před oko předložíme plusovou neboli spojnou čočku, dostaneme paprsky na sítnici, kde vzápětí vznikne ostrý obraz. Tím odbouráme akomodaci kterou bychom bez této čočky při pohledu do dálky potřebovali a kterou proto můžeme použít pro vidění do blízka.

Korekce

 

Pro korekci používáme spojných čoček, které označujeme znaménkem plus (+).

Spojnou čočku můžeme poznat i bez přeměření podle charakteristických vlastností: – tloušťka čočky je největší ve středu, směrem k okraji se ztenčuje – při pohledu přes pohybující se čočku přidrženou např. nad textem, pozorujeme zvětšený text a jeho pohyb je protisměrný než pohyb čočky pokud jsou čočky vsazeny do obruby, dochází při vyšších dioptriích k viditelnému zvětšení oka, při pohledu na klienta.

Možnosti korekce

Brýlové čočky jsou silnější uprostřed tudíž i odbroušením nepotřebných částí čočky nedochází k přílišnému úbytku materiálu. Jako vhodné se jeví využít techologií výroby asférických tenčených čoček s vyšším indexem lomu.Tato skla jsou v brýlích více estetická a lehká. Asférická plocha čočky navíc snižuje deformaci obrazu a tak se oči za skly nebudou zdát tak velké.

ASTIGMATISMUS

Astigmatismus,je stav, při  kterém nemá optický aparát ve všech meridiánech stejnou optickou mohutnost. Astigmatismus způsobený nestejným zakřivením především rohovky se nazývá křivkový. Astigmatismus způsobený nestejným indexem lomu se obykle vyskytuje při počínajícím zkalování čočky a označujeme ho jako indexový.

Pokud jsou meridiány (řezy) s nejnižší a nejvyšší optickou mohutnostní na sebe kolmé nazývá se tento astigmatismus pravidelným. Pokud tyto řezy nejsou na sebe kolmé jedná se o astigmatismus nepravidelný. Dále rozlišujeme astigmatismus přímý a šikmý. Přímým astigmatismem rozumíme vadu, kdy se meridiány nachází ve svislé a vodorovné pozici. u šikmého astigmatismu tyto řezy najdeme v jiných osách. Při astigmatismu podle pravidla vykazuje vertikální řez vyšší lomivost než řez horizontální. Astigmatismus proti pravidlu má tento příznak opačný.

Korekce astigmatismu

Ke korekci využíváme speciální torické čočky. Tyto čočky mají v matematické zápisu vždy dvě dioptrické hodnoty (např. +3,0 +0,5 ax 90). Tento zápis dioptrií čočky znamená, že v horizontálním řezu čočkou můžeme naměřit +3,0 dioptrie zatímco ve směru vertikálním nám bude fokometr (přístoj na měření optické mohutnosti čoček) ukazovat dioptrií 3,5 což je součet základní dioptrie +3.0 a cylindru +0,5. Cylindr nám jak je vidět ukazuje dioptrickou hodnotu která určuje rozdíl mezi lomivostmi obou meridiánů.Ax v zápise znamená směr osy cylindru.

Možnosti korekce Astigmatismu

U malého astigmatismu záleží hodně na subjektivním pocitu klienta. Pokud klient nevidí moc velký rozdíl mezi nabízenou korekcí tórickou čočkou a korekcní klasikou sférickou čočkou, pak se astigmatismus ani nekoriguje. Korekce je důležitá hlavně v případech, kdy by tato vada mohla způsobovat jiné problémy jako je únava, bolesti očí, hlavy a krčních svalů. V tomto případě je doporučeno astigmatismus korigovat a to takovou čočkou která zajistí optimální vidění při dobrém subjektivním vnímání.

 

PRESBYOPIE

Abychom mohli rozeznat předměty na různé vzdálenosti, používáme oční čočku. Ta se díky svalům závěsného aparátu a pružnosti čočky vyklenuje a oplošťuje podle potřeby. Při pohledu do dálky je závěsný aparát uvolněný a čočka oplošťelá. Pokud se člověk podívá na nějaký blízký předmět, donutí oko k zaostření – akomodaci. Tento proces zahrnuje stáhnutí svalů závěsného aparátu tím se uvolní vlákna na kterých je čočka zavěšená a čočka se díky své pružnosti může vyklenout. Presbyopie vzniká věkem postupnou ztrátou elesticity čočky. Člověk pak nemůže zaostřit na blízké předměty a tento nedostatek se snaží vykompenzovat vysokou intenzitou světla při práci na blízko a oddalováním textu. Odborníka většinou vyhledává až když mu nestačí ruce. Presbyopie obvykle vzniká kolem 40 roku věku, nikdo z nás se jí nevyhne. První předepsané brýle na blízko pak bývají o síle +0,5 a s každým rokem dioptrií přibývá. Konečný stav obvykle bývá na +3,0 dioptriích v mimořádných případech více. Pokud už člověk nějakou vadu má, používá pak většinou dvoje brýle jedny na dálku druhé na blízko a někdy i brýle na takzvanou střední vzdálenost. ideální formou korekce jsou takzvané multifokální čocky (vše v jednom)